Arcipajzl Franty Straky

16. září 2012 v 14:55 | Jiří Sýkora
Tato povídka s podtitulem Kdyby AFS byla restaurace původně vznikla v hlubinách mého pobytu v Japonsku, v jednom z mnoha momentů rozčarování nad fungováním AFS. Původně jsem neměl v úmyslu ji prezentovat zcela večejně, nicméně jelikož se na Hokkaidó ne tak pomalu, zato velice jistě, rodí další testament neschopnosti AFS, rozhodl jsem ji vašim očím představit alespoň nyní, dodatečně.
Mějte prosím na paměti, že se jedná o kritiku především na účet AFS, nikoliv však (těch slušných) hostujících rodin a škol. Nejsem si jistý, jak moc bude zajímavá pro ty, kteří nejsou obeznámeni s fungováním AFS, nicméně doufám, že těm, kteří těmito zkušenostmi oplývají, přijde k dobru.

Muž vešel do zakouřeného lokálu a s úlevou si vydechl. Dvě hodiny už bloumal deštěm po ulicích ve snaze najít alespoň nějaký podnik, kde si konečně mohl dát večeři. Po stěnách visely různé diplomy a poděkování za dobrou stravu, a samotný interiér se zdál trochu přezdobený, aniž by to výrazně prospívalo provozu. Muž byl nicméně spokojený, že konečně našel otevřenou restauraci, odložil mokrý deštník, svlékl promočený kabát a usadil se ke stolu. Číšník se objevil záhy.
"Dobrý večer, a děkuji, že jste si pro svou večeři vybral právě Arcipajzl Franty Straky. Úvodem bych vám rád pověděl něco o historii Arcipajzlu. Původně byl založen v rámci projektu "Absurdistan Food Service", který zahrnoval kantýny pro řidiče tramvají. Arcipajzl se postupně začal zabývat i obsluhováním veřejnosti, a se zrušením tramvajové linky se na tuto klientelu zaměřil úplně. Dnes má náš řetězec více jak padesát podniků po celém světě, a každý rok obslouží mnoho tisíc spokojených zákazníků."
"To je, ehm, zajímavé… Řekl bych," odpověděl zaskočený muž. "Mohl bych si objednat?"
"Jistě. Máme bohatou nabídku českých i zahraničních jídel."
"Dobře. Dal bych si řízek s bramborem a malinovou limonádu."
"Jistě. Hned to bude."
Muž si lehce oddychl a opět se rozhlédl po lokále. Zákazníků bylo v restauraci poskrovnu, zatímco obsluhou se to jen hemžilo. Několik očividně nezaúkolovaných číšníků posedávalo na baru, a uklízeči, kterých bylo v podniku očividně příliš mnoho, povětšinou opírajíce se o svá košťata nepříliš nenápadně pospávali.
"Tak, už to tady máte…" vytrhl muže z přemýšlení číšník.
"To byla tedy rychlost," odpověděl muž, ale zarazil se, když si všiml, že číšník v ruce nedrží talíř, ale složku papírů.
"Tady to mi musíte vyplnit, to víte, standardní procedury. Tady mi dvakrát vyplňte osobní údaje, tady lékařské záznamy, abychom věděli, že jste schopen řízek s bramborem strávit, tady to samé prosím v azbuce, tady na ten papír prosím napište děkovný dopis dodavatelům potravin…"
"Děkovný dopis?"
"Jistě. Veškeré suroviny, které Arcipajzl Franty Straky požívá, jsou dodávané dobrovolnými dárci. Ti to dělají zadarmo, takže je třeba, aby jim zákazníci projevili náležitý vděk. Nakonec mi tady na tento papír sepište esej, jak moc máte rád řízky."
"Prosím?"
"To víte, máme tady dalších pět zákazníků, kteří by si rádi dali řízek, jenže řízky tu máme jen čtyři. Takže musíme vybrat ty, kteří si to nejvíce zaslouží."
"Nebylo by lepší udělat těch řízků více?"
"Náš kuchař má jen jedny ruce. Teď už, prosím pište. Za dvacet minut jsem zpátky u vás."
Muž se dal do psaní. Číšník svůj slib splnil a zanedlouho opět přispěchal ke stolu.
"Už to máte vyplněné?"
"Jistě… tady to máte."
"Dobře… dobře… aha," usmál se číšník, když si prolistoval papíry. "Gratuluji vám, byl jste vybrán pro konzumaci řízku."
"Chvála bohu," vydechl spokojeně muž.
"Tak, ještě než vám budeme moci jídlo připravit a naservírovat, budu od vás potřebovat podepsat prohlášení, že o nás nebudete nikde dávat špatné recenze. A tady prosím napište motivační dopis kuchaři, aby věděl, že se na jeho jídlo skutečně těšíte."
"Ale vždyť jsem už jednu esej psal!"
"Jistě. Ale protože máte drobné zdravotní potíže, které by mohli ovlivnit vaši schopnost řízek strávit, musíme se přesvědčit, že skutečně o tuto zkušenost tolik stojíte. A také od vás budu potřebovat platbu předem. To dělá dvě stě padesát čtyři koruny."
"Tolik? Ale vždyť jste říkal, že suroviny dostáváte zadarmo!"
"To ano. Ale to víte, pořád musíme platit nájem, elektřinu, výplatu…"
"To se nedivím, že s takovým osazenstvem platíte tolik."
"Ve skutečnosti většina personálu zde pracuje pouze z ochoty obsloužit zákazníka a nedostává žádný plat. Taktéž nesmíte zapomenout na pět porcí denně, které servírujeme zadarmo."
"Zadarmo? Jak to?"
"Protože ti lidé mají hlad."
"Ale já mám také hlad!"
"Proto jste snad tady, ne?" usmál se číšník a vzal ze stolu zákazníkovy peníze. "Jednu rundu pro všechny!" zvolal a zamával bankovkami.
"Prosím? Vy jste pozval celý lokál za moje peníze?"
"Ne, za peníze Arcipajzlu."
"Ale vždyť jsem vám ty peníze dal já!"
"Ano, dal. Ale teď už náleží Arcipajzlu, a ten s nimi naloží dle svých potřeb. A nešklebte se, vy dostanete také."
Číšník s úsměvem odešel. Muž si povzdechl, ale na výběr neměl. Kručelo mu v břiše, a v okolí pěti kilometrů nebyla jiná otevřená restaurace. Pak si všiml jakéhosi divného uklízeče, ani ne pět metrů od jeho stolu.
"Kak… tibja… zavuť?" vysoukal ze sebe uklízeč.
"Prosím?"
"Jak… se jmenujete?"
"Novák. Pavel Novák," usmál se nervózně muž. "Jak vy?" zeptal se po delší odmlce.
"Já jsem zaměstnanec. Já nedávám osobní údaje," opáčil nezaujatě uklízeč a odšoural se pryč. V tom se ozvala rána z kuchyně a v těsném sledu za ní lavina nadávek. K mužovu stolu znovu přispěchal číšník.
"Promiňte, ale v kuchyni nám vypadly pojistky… Je mi líto, ale vaše jídlo se zpozdí o půl hodiny. Doufám, že to chápete."
"No, jistě, co se dá dělat," povzdechl si rezignovaně muž.
"A druhá věc. Jelikož se váš řízek nestačil dopéct, budeme ho podávat syrový."
"Prosím?"
"No, nedivte se. To se stává."
"Nemůžete nahodit pojistky a řízek prostě dopéct?"
"To bychom museli dopřipravit jídlo všech zákazníků, a to by bylo velice náročné. Musíme být přeci spravedliví, nebylo by fér, kdybyste vy jedl dopečený řízek a ostatní žvýkali syrové maso."
"Nemůžete prostě to jídlo dodělat všem?"
"No, můžeme to zkusit… budeme muset napsat na ústředí do Absurdistánu, abychom zjistili, jestli je tato procedura možná. Pak bychom museli otvírat skříň s pojistkami, ta je ve sklepě, zkoumat, které jsou dole, nahazovat je, zjišťovat, jestli už proud funguje, pak znovu zapínat všechny spotřebiče… Navíc ani nevíme, jestli to bude možné a bude to dlouho trvat. Daleko jednodušší bude, když ten řízek prostě sníte syrový."
"Já… já chci vrátit peníze!"
"To bohužel není možné. Peníze vracíme jen v případě mimořádných událostí."
"Výpadek proudu není mimořádná událost?"
"Ne, proud tu vypadává každé sudé pondělí."
"Ale dnes je sobota!"
"Vidíte, to je skoro pondělí. Pokud ale přesto chcete odstoupit od smlouvy, Arcipajzl si bude muset naúčtovat devadesátiprocentní stornopoplatek."
"Kriste pane… to nejste schopni zajistit ani dopečený řízek?"
"Pokud vám vadí syrové maso, měl jste si dát mrkev. Ta se dá jíst i nepřipravená. Navíc, jde přeci hlavě o brambory, a ty už jsou hotové."
"Ale já chtěl řízek!"
"S brambory. Tak vidíte. Ty si můžete užít i tak. A aby se neřeklo, že se o vás staráme špatně, posypeme je koprem."
"Ale já kopr nemůžu vystát!"
"Alespoň to pro vás bude nová zkušenost."
"Jsem na něj alergický!"
"Když si budete říkat, že na něj jste alergický, tak po něm spíš budete mít potíže."
"Nemůžete prostě, prosím, dopéct ten řízek?"
"Bohužel. Ale podívejte se třeba na toto poděkování, tato paní si na našem řízku moc pochutnala."
"Ale ta ho jistě měla dopečený."
"To ano, ale maso to bylo stejné. Tak přestaňte odmlouvat a snězte svůj řízek syrový."
"Budu si na vás stěžovat!"
Číšník se zamračil. "Tak tady hned nevytvářejte dusnou atmosféru. Podívám se, co se s tím bude dát dělat," odpověděl a odešel směrem ke dveřím do sklepa. "Nevděčník jeden," zaslechl ho muž mručet na odchodu.
Zanedlouho se v kuchyni opět rozsvítilo a za několik minut už číšník spěchal k mužovu stolu s kouřícím talíře.
"Tak, tady to máte."
"Koukám, že jste mi tam ten kopr dali tak jako tak."
"Je součástí pokrmu. Ale musím vás požádat, abyste nejedl oblohu z mrkve a salátu."
"Proč, prosím vás?"
"Ovlivnila by celkovou chuť pokrmu a zkazila by vaši zkušenost."
"Tak proč jí tam dáváte?"
"Bez oblohy by to nebylo správné jídlo."
"Proboha… tak už mi to dejte."
Číšník položil talíř na stůl a odešel, a muž se pustil do jídla. Řízek samotný nakonec nebyl tak špatný. Mávl na číšníka, že už dojedl.
"Ten řízek byl docela dobrý, musím říct," usmál se zlehka na číšníka.
"To jsem rád, že jste byl s našimi službami spokojený. Teď ještě prosím předneste desetiminutový děkovný proslov, aby všichni věděli, že jste patřičně vděčný Arcipajzlu Franty Straky, a můžete jít."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zurg Zurg | E-mail | 27. září 2012 v 15:36 | Reagovat

Read it...and lol'd :D Chudák Itusa xP

2 Itusa Itusa | 3. října 2012 v 4:42 | Reagovat

Chlape, to je dokonaly. Kdo nema tu zusenost, nedoceni jak moc je to dokonaly.

Jeste stesti, ze uz to proste neresim a kdyz me poslou domu driv, tak aspon budu na Apokalypsu doma ;).
(Mimochodem, taky se zasadne neptali na jakykoliv nazor tebe? Zato se ptaji vsech okolo, protoze ti prece je pet, nemas vlastni rozum a co ti nereknou trikrat oni, to nevis... Potom, co zjistili, ze tata se s nimi dokaze hadat a diskuze vyhrava, tak zacali volat mame, ktera je dneska paradne setrela. Schvalne jestli je dalsi na rade Doron :))

3 náhodná kolemčtoucí náhodná kolemčtoucí | 17. května 2014 v 18:22 | Reagovat

Božsky se tu bavím :) sice nemám se zmíněným AFS absolutně žádnou zkušenost, ale asi mám být spíš ráda, než toho litovat, že? :)

4 náhodný autor náhodný autor | 17. května 2014 v 19:03 | Reagovat

[3]: Ona je AFS takový slepý (a takdy dost možná quadriplegický) král mezi slepými :) Nabízí službu, která není zas tak častá, mají relativně dobrý výběr zemí a když zavřu oči nad skutečnými náklady, tak to je i za relativně dobrou cenu. Na druhou stranu... asi nejlépe by se to dalo vyjádřit tak, že nejlepší části pobytu jsou ty, ve kterých AFS není angažována a kdy se s ní nemusí nic řešit :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama