Kyoto

4. ledna 2012 v 4:01 | Jiří Sýkora
O vánočních prázdninách se mi splnil malý sen a já se konečně podíval do Kyota. Bohužel jen na dva dny, což je na toto město směšně malá doba. Abych osvětlil: v Kyótu se nachází kolem 1600 buddhistických chrámů a kolem 400 šintó svatyní. V Lonely Planet kapitola o Kyótu zabírá asi 8 stran textu a 5 stran mapek. My jsme nakonec stačili oběhnout jen pár pamětihodností, ale i tak to stálo za to. Konkrétně Kinkaku-ji, též zvaný Zlatý pavilon, původně vila, kterou si nechal postavit ve dvanáctém století tehdejší šógun, a které má stěny pokryté zlatem. Po jeho smrti ji nechal jeho syn přeměnit na chrám. Původní stavba se bohužel nedochovala, protože ji v roce 1950 příliš zapálený kněz podpálil. Dále Daitoku-ji, což se komplex dvaceti čtyř chrámů a podchrámů, takový malý zenový ráj uprostřed Kyota. Hrad Nijo byl bohužel až do nového roku zavřený.
Hotel byl zážitek sám o sobě. Bydleli jsme v tradičním japonském hotelu, což znamenalo papírové stěny, kimona a hotelovou lázeň. Večeře byla hositna o přibližně sedmi chodech, servírovaná až na pokoj. Pilo se pivo, saké a brandy (a pro suckery, kterým nebylo dvacet, kola). Po večeři nám obsluha, oblečená v nádherných kimonech, připravila futony a šlo se spát. Snídaně byla tradiční japonská, to jest pečená ryba, salát s malými krevetkami, řasy s malými bílými rybkami, miso polévka a rýže.
Další den jsme oběhli další čtyři chrámy, z těch zajímavějších Kyomizu-dera, který nabízí procházku podzemím s důlní tom a otáčivým kamenem, který plní přání. U chrámu je také svatyně japonskýho boha lásky a dohazování, kde jsem si koupil charm, vytáhnul si nejhorší možnou věštbu a s otoosanovou pomocí jsem navzdory úproné snaze zatáčet doleva přešel poslepu mezi dvěma kameny, což má podle Japonců splnit chodcovu touhu po lásce (respektive mu v brzké době dát tu, po které touží). V obchůdcích pod chrámem jsme si dali malý rozchod, já rozházel pár tisíc yenů a jelo se dál, konkrétně do Sanjusangen-do, chrámu, ve kterém je kromě asi dvaceti soch různých božstev vystaveno 1001 soch božstva Kannon, budhistického patrona milosti, každá s vlastním obličejem. Uvnitř je zakázáno fotografovat, takže pokud vás zajímá, jak to vypadá, musíte tam jet sami (nebo se podívat na internet). Ještě jsem si tam koupil knihu s tvrdým papírem na chrámové pečeti (v téměř každém funkčním chrámu si můžete za pár set yenů nechat do sešitu nebo knihy dát chrámové razíko a napsat kaligrafii. takové turistické známky, jen víc cool) a jelo se domů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama