Svatyně Ise

19. září 2011 v 10:12 | Jiří Sýkora
Dnes byl Den úcty ke starým, což v praxi znamenalo den volna. Celá naše rodina se tedy vydala na výlet ke svatyni Ise, asi hodinu a půl jízdy autem od Tokai-shi.

Chrám Ise byl významným poutním místem během období Edo (1603-1867), kdy se téměř pětina celého Japonska vydávala na pravidelné cesty do této svatyně. Dnes už je cestování jednodušší (a lidé o půl metru vyšší), a pořád je tady narváno.
U hlavního oltáře bylo bohužel focení zakázáno. V areálu je mnoho stavařů, svatyně se každých dvacet let staví znovu.
"Vážně? Proč?" ptám se.
"Náš bůh rád bydlí v novém domě," směje se otoosan. "Navíc by za padesát let řemeslníci zapoměli, jak se to dělá."

Cestou zpátky okaasan a onisan blbi s kanji a mým jménem. Ukázalo se, že "Džiri" (japonská zkomolenina "Jiří") znamená "samuraj, co žije na venkově", a "Šikora" "dobrá báseň". Člověk netuší, co má za jméno, dokud nepřijede do Japonska.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 BeBe BeBe | 19. září 2011 v 11:03 | Reagovat

Tak to máš teda jméno jedna báseň, samuraji. x) Tvoji staroušci vypadaj jako výborný cvoci.
To s tím přestavováním chrámu je super. =) To by nás tady nenapadlo.

2 Jiří Jiří | 19. září 2011 v 11:37 | Reagovat

Víš jak by dopadl státní rozpočet, kdyby se měl byť jen jeden kostel každých dvacet let stavět znovu? :)

3 Matěj Matěj | 2. října 2011 v 11:29 | Reagovat

Musíš někde vyvěsit, jak se kanji píše tvé jméno.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama